Menu

Úvodní slovo ředitele CKTCH

Počátkem roku 2016 uplynulo 25 let od vzniku samostatného Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie. 
Kořeny tohoto pracoviště jsou v roce 1984, kdy v rámci FN u sv. Anny bylo vytvořeno samostatné Kardiochirurgické oddělení, jehož základním úkolem bylo soustředit veškerou operativu srdečních onemocnění pod jednu střechu a jedno vedení a ukončit tak dlouho trvající soupeření obou chirurgických klinik v této oblasti.

Primářem byl jmenován doc. MUDr. Jan Černý, CSc., a především jeho zásluhou se počty srdečních operací každým rokem zvyšovaly, výrazně se zvýšila zejména operativa pro ischemickou chorobu srdeční. V té době se v Brně prováděl nejvyšší počet srdečních operací v Československu. Současně se dařilo postupně zlepšovat vybavení pracoviště moderní přístrojovou technikou, hlavně monitorovacími systémy a plicními ventilátory.

Došlo také k významnému posílení experimentální činnosti. Specializace oddělení se postupně rozšířila o transplantace jater a ledvin. Došlo rovněž ke změně názvu
na Kardiochirurgické a transplantační oddělení (KCHTO), které se současně stalo transplantačním centrem tehdejšího Jihomoravského kraje. V roce 1988 se KCHTO díky svým výjimečným výsledkům stalo spolu s Výzkumným ústavem onkologickým (dnes Masarykův onkologický ústav), III. Chirurgickou klinikou (dnešní Úrazová nemocnice) a Výzkumným ústavem pediatrickým (součást Dětské nemocnice) součástí Institutu medicínského výzkumu v Brně (IMV).
Tato uměle vytvořená organizace však neměla dlouhého trvání.

V roce 1990 došlo k jejímu rozpadu a KCHTO bylo přejmenováno na Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH) a rozhodnutím ministra
zdravotnictví k 1. lednu 1991 převedeno jako přímo řízená organizace Ministerstva zdravotnictví ČR. Ředitelem byl jmenován dosavadní přednosta prof. MUDr. Jan Černý, CSc.

První léta byla především ve znamení raketového nárůstu počtu operací, což bylo důsledkem rozvoje kardiologie, a protože její terapeutické možnosti byly velmi omezené, tlak na počet operací narůstal. S vyšším počtem operací se ukázalo nezbytné provést některé rekonstrukce, např. navýšit počet operačních sálů na tři, rozšířit pracoviště invazivní kardiologie a zejména ambulantní provoz. Nutností bylo i vytvoření samostatného oddělení pro pacienty po transplantacích. Vyšší nároky vyžadovaly i personální stabilizaci. Zvýšení počtu srdečních operací
vedlo zákonitě k trvalému zlepšování operačních výsledků (zatímco mortalita v roce 1990 byla téměř 10 %, v posledních letech se udržuje kolem 3 %). 

V posledních 10 letech jsme se v souladu s požadavky doby zaměřili na kvalitu péče a bezpečí pacientů. Výsledkem bylo získání osvědčení od Spojené akreditační komise ČR v roce 2012 a jeho obhajoba v roce 2015.

Tento krok spolu s pečlivým a odpovědným přístupem zaměstnanců vyústil ve fakt, že za 25 roků jsme byli nuceni řešit minimum stížností pacientů a naopak dostáváme mnohá poděkování za naši péči a přístup k pacientům. Když se dnes po 25 letech ohlédnu zpět a vidím, co se nám podařilo vybudovat, mám z toho dobrý pocit. Stálo to mnoho úsilí, ale důkazem naší snahy je ústav, který dnes patří k nejlepším pracovištím v České republice. Naše výsledky jsou na poli kardiochirurgie a transplantací srdce, jater a ledvin plně srovnatelné s předními evropskými pracovišti. Vychovává se tu nová generace perspektivních lékařů několika specializací, stejně tak jako nelékařských zdravotnických pracovníků. Přitom dbáme jak na odbornou úroveň, tak na lidský přístup k pacientům.

CKTCH se pravidelně umísťuje na předních místech žebříčků hodnocení nemocnic, a to jak po odborné stránce (vždy mezi prvními třemi kardiochirurgickými pracovišti při hlasování odborníků), tak i po ekonomické stránce (opakovaně mezi nejlépe hospodařícími nemocnicemi dle hodnocení Health Care Institute). Za úsilí a osobní příspěvek k vybudování současného stavu centra bych chtěl poděkovat všem bývalým i současným zaměstnancům. Protože nelze všechny vyjmenovat, chtěl bych zmínit jen několik z nich, jejichž osobní příspěvek byl podle mého názoru nejvýznamnější. Na prvním místě musím jmenovat prof. Jana Černého, excelentního chirurga, výborného organizátora a vizionáře, který pracoviště vedl od roku 1984 po dobu 23 let. Nikdy nelitoval času ani námahy a v případě potřeby kdykoli přijel na operační sál nejen mateřského pracoviště, ale i na všechny další operační sály v Brně a okolí, pokud se ukázala nutnost akutního zákroku na srdci nebo cévách. Stejně tak věnoval enormní úsilí rozvoji pracoviště po všech stránkách. Dokladem jeho vysokých odborných kvalit je i to, že po dvě volební období byl předsedou České společnosti kardiovaskulární chirurgie. V roce 2011 obdržel z rukou prezidenta republiky Medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy.

Z dalších chirurgů je třeba zmínit prvního primáře prof. Jana Dominika, jehož kvality rozhodly o tom, že brzy odešel do Hradce Králové na místo přednosty kliniky. Jeho nástupce, primář Jiří Ničovský, extrémně zručný chirurg, byl synonymem pro dětskou kardiochirurgii v Brně a dnes můžeme jen litovat jeho předčasného pracovního odchodu. Současný primář Jiří Ondrášek plně potvrzuje tradici vynikajících chirurgů na tomto postu a k tomu přidává snahu o zavádění nejnovějších metod a postupů. Na poli kardiologie bych zmínil prof. Bořivoje Semráda, prvního vedoucího kardiologa, který systemizoval kardiologickou péči. Díky svým schopnostem se později stal přednostou interní kardiologické kliniky
ve Fakultní nemocnici Brno. Osvědčili se i jeho následovníci na postu vedoucího kardiologa MUDr. Milan Frélich, MUDr. František Štětka a doc. Helena Bedáňová, která výrazně přispěla k rozvoji péče o pacienty po transplantaci srdce. Z dlouhé řady dalších kardiologů si zaslouží uznání prof. Roman Čerbák, se kterým je spjat výzkum na poli aortálních vad, zejména aortální stenózy, a jenž byl prvním předsedou České kardiologické společnosti a držitelem řady lékařských ocenění, a MUDr. Josef Nečas jako protagonista echokardiografi ckého vyšetření.

Z řady anesteziologů bych chtěl jmenovat MUDr. Bohuslava Jobánka, MUDr. Marii Šimkovou a MUDr. Marii Haslingerovou, kteří začali formovat novou specializaci kardioanestezie a položili základy kardiochirurgické intenzivní péče. Současný vedoucí anesteziolog MUDr. Robert Wagner posunul kardioanestezii na kvalitativně vyšší úroveň a podporuje zejména výzkum na tomto poli.

Za zakladatele brněnské invazivní kardiologie lze povazovat MUDr. Petra Šimka, který přesto, že byl rentgenolog, naučil všechny současné invazivní kardiology diagnostiku i koronární intervence. Genetickou laboratoř, kterou založil RNDr. Jaroslav Benedík, přeměnil ve špičkové zařízení doc. Tomáš Freiberger. Nyní se zaměřuje především na genetické poruchy metabolismu cholesterolu a imunity a molekulární detekci infekčních komplikací. O kvalitu péče se významnou měrou zasloužila i dlouhá řada nelékařských pracovníků. Měli jsme velké štěstí na výborné hlavní sestry a také na staniční sestry na všech odděleních.

 

doc. MUDr. Petr Němec, CSc., MBA
ředitel

Galerie

Jméno