Menu

Pozvánka na brífink: Úspěch chirurgů z CKTCH – 150 transplantací v roce 2018 (nejvíce v historii centra)

Kdy?  Pondělí 3. 12. 2018 ve 12:00 hodin
Kde?  Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie, areál Fakultní nemocnice u sv. Anny, Pekařská 53, II. patro Hansenovy budovy (hlavní budova A4), zasedací místnost vedle oddělení 10


Program:
Důvody úspěšnosti tak velkého počtu transplantací (srdce, jater, ledvin)
Spolupráce s dárci a zdravotnickými zařízeními
Osobní příběh 37 letého pacienta po transplantaci jater- 150. úspěšná   transplantace, která se uskutečnila 10. 11. 2018
    
Přítomni:  
Doc. MUDr. Petr Němec, CSc., MBA, ředitel CKTCH Brno
MUDr. Vladimír Mejzlík, internista – ošetřující lékař pacienta
MUDr. Jiří Ničovský, kardiochirurg - operatér pacient
       
         
Kontakt: Doc. MUDr. Petr Němec, CSc., MBA
Tel.:  543 211 528, 543 182 484
e-mail: cktch@cktch.cz 
www stránky: www.cktch.cz

V Brně dne 28. 11. 2018

Úspěch brněnských chirurgů v Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie  150 transplantací v roce 2018

Brněnští chirurgové se letos mohou chlubit nejvyšším počtem transplantací za dobu existence Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie.

„Důvodem vyššího počtu transplantací je vyšší počet dárců, protože na všechny typy transplantací stále čeká víc čekatelů než je dostupných orgánů,“ vysvětluje ředitel CKTCH Petr Němec a pokračuje,“ počty transplantací jsou tak důsledkem počtu orgánů, které mohou být odebrány.“

V Jihomoravském kraji byly počty dárců dlouhá léta pod republikovým průměrem.

„Letos se konečně podařilo dostat se nad celorepublikový průměr.  Hlavní zásluha je na straně anesteziologicko-resuscitačních klinik a oddělení nejenom v Brně, ale v celém regionu jižní Moravy. Velmi oceňujeme přístup vedení ARO klinik a vůbec všech, kteří s naším centrem spolupracují, jejich zásluhou zachraňujeme rok od roku více životů, anebo zlepšujeme kvalitu života nemocných. Kdyby nebylo dárců, nebyly by transplantace.“

Dárcovství orgánů u nás upravuje tzv. Transplantační zákon - zákon o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů.
„ Podle tohoto zákona se v České republice a v řadě dalších evropských zemí uplatňuje princip předpokládaného souhlasu, tzn. potenciálním dárcem orgánů a tkání se po smrti může stát každý člověk. Odběr orgánů je pak vyloučen, pokud dotyčný sám (nebo jeho zákonný zástupce) za svého života vyjádřil jednoznačný písemný nesouhlas s dárcovstvím a je zaregistrován v Národním registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem,“ vysvětluje celý systém dárcovství Petr Němec, ředitel Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie. Na druhém největším transplantačním pracovišti v ČR bylo do konce listopadu transplantováno 608 srdcí, 741 jater a 1 392 ledvin. Šanci na nový život tak dostalo celkem 2 741 pacientů.
Odběry orgánů se provádí v transplantačních centrech a těch je v ČR sedm. V každém z nich je 24 hodinová pohotovost transplantačních koordinátorek, které celý proces odběrů orgánů organizačně zajišťují včetně komunikace s ošetřujícím lékařem dárce. Ten informuje blízké zemřelého o mozkové smrti a plánovaném odběru orgánů pro transplantaci.
„Informovat o zvažovaném odběru orgánů není jednoduché, celý rozhovor se uskutečňuje v situaci, kdy blízcí právě prožívají velkou osobní tragédii. Reakce na ni je individuální. Člověk se s touto nepříznivou zprávou velmi špatně vyrovnává. A někdy není schopen se s ní vůbec vyrovnat,“ popisuje dramatické chvilky Němec.
Po souhlasu blízkých je proveden vlastní odběr. Odebraný orgán je zchlazen a sterilně zabalen do speciálních obalů, uložen do přepravního termoboxu s ledovou tříští. Ledviny mohou být uloženy a napojeny do speciálního přístroje zajišťujícího nepřetržité promývání speciálním roztokem až do doby transplantace. Prioritou je co nejvíce zkrátit dobu přenosu orgánu k příjemci. U srdce musí být obnoven krevní oběh maximálně do 4 hod, u jater do 12 hod a u ledvin do 24 hod.
Souběžně se rozjíždí proces koordinace. Koordinátorka předává informace vedení centra a jednotlivým odborníkům. „Probíhá rozvaha a rozhodnutí o vhodnosti jednotlivých orgánů k transplantaci, kontaktuje se Koordinační středisko transplantací a dochází k výběru vhodných příjemců na principu vhodnosti a medicínské naléhavosti,“ říká ředitel CKTCH.
Česká republika patří mezi evropskou špičku v počtu dárců orgánů. Do té mimo nás patří rovněž Belgie, Rakousko či Chorvatsko. Dlouhodobě se v rámci Evropy daří mít nejvyšší počty dárců ve Španělsku, jehož model vyhledávání potenciálních dárců mnohé země kopírují. Na čekací listině CKTCH v Brně je nyní 146 pacientů čekajících na transplantaci ledviny, 38 pacientů čeká na transplantaci srdce a 28 na transplantaci jater.

 

Příběh pacienta s transplantovanými játry (37 let – až třetí transplantace dopadla dobře)


Jak se vlastně pozná, že má člověk nějaký problém s játry ?

U našeho pacienta to byla zhoršující se slabost, dlouhodobá únava, zimnice s teplotami, prohlubující se žluté zbarvení kůže a očního bělma, hubnutí, nechutenství, celková nevýkonnost. Takto se projevuje zhoršující selhávání jater a zánětu žlučových cest.

Jaká byla diagnóza našeho pacienta?

U předchozích 2 jater se vždy vrátilo původní zákeřné a nevyléčitelné onemocnění postihující žlučové cesty, lékařskou terminologií primární sklerozující  cholangoitida. Jde o onemocnění, které má nejasnou příčinu a postupně způsobuje destrukci žlučových cest v játrech i mimo játra, zmnožuje se vazivo v játrech a vzniká jaterní cirhóza.  Játra začínají selhávat. K tomu se ještě přidává porucha odtoku žluči z jater a rozvíjí se bakteriální zánět žlučových cest.

Rizika transplantací

Každá další transplantace je spojena s vyšším rizikem - jak chirurgických komplikací, tak infekcí. Jde o  velmi náročný lékařský výkon. Pacient musí trvale užívat imunosupresívní léky, které zabraňují rejekci (odvržení) transplantovaného orgánu. Tyto léky mohou mít nežádoucí účinky, např. mohou vyvolat diabetes, hypertenzi, mohou poškozovat ledviny a při jejich dlouhodobém užívání se častěji vyskytují i některé nádory, především nádory kůže. Je také vyšší náchylnost k infekcím. Pacient může žít vcelku normální plnohodnotný život, musí ovšem dodržovat léčebná doporučení, vyvarovat se zátěžových situací, nevynechávat léky. Může normálně pracovat, sportovat. Pouze některá zaměstnání nejsou vhodná - např. v prašném prostředí, v prostředí s velkými změnami teplot s rizikem infekce a prochlazení nebo v prostředí, kde je více zvířat. Většina pacientů se ale s tím dobře vyrovná a žijí plnohodnotný život.

Doc. MUDr. Petr Němec, CSc., MBA
Kontakty: 5 4318 2484; cktch@cktch.cz
Brno, 3. 12. 2018

Jméno