Vady srdečních chlopní patří v centru Kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno mezi nejčastěji řešené problémy. „Není výjimečné, že se pacientovi operují dvě i tři chlopně zároveň. Zhruba před rokem jsme se setkali dokonce s případem, kdy bylo nutné nahradit protézami všechny čtyři chlopně,“ vzpomíná při příležitosti Dne věnovaného povědomí o onemocnění srdečních chlopní (22. února) na neobvyklý výkon vedoucí kardiolog centra MUDr. Marek Šebo.
S jakými problémy srdečních chlopní se u vás pacienti léčí nejčastěji?
Nejčastější chlopenní vadou, kterou řešíme my i kolegové jinde, je zúžení aortální chlopně neboli stenóza. Jedná se o problém typický pro vyšší věkovou kategorii pacientů a v důsledku stárnutí populace je čím dál tím častější.
Jak se tato vada řeší?
Buď chirurgicky, kdy se chlopeň nahradí protézou, anebo katetrizačně, například metodou TAVI. Tato méně invazivní metoda se volí primárně u starších a rizikovějších pacientů a v posledních letech těchto výkonů významně přibývá.
S jakými dalšími vadami srdečních chlopní se setkáváte?
Samozřejmě existují i vady na jiných chlopních, často na mitrální (dvojcípá) a také trikuspidální (trojcípá). U těchto chlopní jde většinou o nedomykavost. Ta se obvykle řeší chirurgicky, ale i zde jsou možné katetrizační metody u rizikových pacientů – nejčastěji Clip, který dokáže zpětný tok neboli regurgitaci zmenšit i bez otevřené operace srdce.
Můžeme se rozvoji chlopenních vad nějak bránit?
V tomto případě bohužel není asi nic, co bychom mohli doporučit. I pacienti, které pro vadu sledujeme, ale zároveň u nich ještě není vhodná operace, máme v uvozovkách jen pod dohledem – nejsou pro ně žádná režimová opatření, žádné léky.
Jak takovou vadu může pacient rozpoznat?
Typicky má dechové potíže při námaze – musí při zvýšené aktivitě zastavit, vydýchat se, přičemž tento interval se zkracuje. Vada chlopně ale může být i úplně bez příznaků, zejména na nedomykavosti srdečních chlopní se srdce adaptuje a pacient to nemusí vůbec vnímat. Často se na to přijde při preventivních kontrolách, kdy praktický lékař či internista při poslechu fonendoskopem zaznamená šelest.
Jak probíhá diagnostika?
Diagnostika se provádí pomocí echokardiografie, která je dostupná, nezatěžující a ve většině případů dostačující pro zhodnocení závažnosti problému i rozhodnutí, zda je stav na některou z forem léčby či nikoliv. Pokud nestačí echo přes hrudník, doplňujeme jícnové echo, které poskytuje detailnější obraz. Výjimečně si musíme pomoci i dalšími vyšetřeními – někdy se vady ověřují katetrizačně, případně magnetickou rezonancí.
Den věnovaný povědomí o onemocnění srdečních chlopní, který připadá na 22. února a iniciovala jej organizace Alliance for Aging Research, upozorňuje na závažnost a časté podceňování těchto onemocnění, zejména u lidí nad 60 let. Choroby srdečních chlopní se mohou dlouho projevovat jen nenápadnými příznaky, často mylně přisuzovanými běžnému stárnutí. Cílem tohoto dne je podpořit včasnou diagnostiku a zvýšit informovanost o moderních možnostech léčby, které dnes dokážou výrazně zlepšit prognózu i kvalitu života pacientů.