Menu

Vyšetření před operací srdce

Nemocný přicházející na srdeční operaci musí být podrobně vyšetřen, aby byla stanovena přesná předoperační diagnóza. Mnohým vyšetřením se pacient podrobí u svého praktického lékaře nebo kardiologa, jiná se uskuteční teprve na kardiochirurgickém pracovišti.

K základním kardiologickým vyšetřením patří (kromě anamnézy a základního klinického vyšetření) i EKG křivka a RTG srdce a plic. Objeví-li se závažné podezření na chlopenní vadu srdce, či na postižení věnčitých tepen, které srdce vyživují, je pacient odeslán na kardiochirurgické pracoviště.

Pacienti přicházející k plánovanému přijetí do Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie by měli mít sebou výsledky těchto vyšetření: krevní skupina, HBsAg a anti HCV (vyšetření k vyloučení jaterních onemocnění, způsobené virem B a C), dále pak výsledky některých laboratorních vyšetření (Quick, krevní obraz, sedimentace krve, základní biochemické údaje a vyšetření moči) a RTG srdce a plic, pokud je nemá již vyšetřené svým kardiologem. Mezi další speciální vyšetření patři ultrazvuk karotid, spirometrie a u chlopenních vad vyloučení fokální infekce (zubní, ORL, u žen gynekologie, u mužů nad 55 let urologie). Všechny tyto požadavky dostává pacient spolu s objednáním k přijetí.

Další, již specializovaná vyšetření se uskutečňují během hospitalizace. Jedná se o echokardiografické vyšetření srdce (ECHO). ECHO srdce spočívá v přiložení sondy na hrudník a v zobrazení jednotlivých chlopní, jejich funkce i v zobrazení velikosti levé i pravé komory a jejich funkce. Vyšetření není ani bolestivé, ani nepříjemné. Někdy, ale spíše výjimečné, není toto ECHO zobrazení srdce dostatečné a je nutné zavést echokardiografickou sondu do jícnu, aby byla blíže nitrosrdečním strukturám. Je to vyšetření méně příjemné než předchozí způsob, ale při dostatečném znecitlivění hltanu pacienta a šikovných rukách vyšetřujícího lékaře, probíhá vyšetření bez komplikací.

Jindy se nedaří dosavadními způsoby dobře zobrazit rozšířenou srdečnici (aortu), či jiné části srdečně – cévního (kardiovaskulárního) systému, nebo posoudit velikost kalcifikací v systému, pak se využije výhody RTG vyšetření v počítačové tomografii CT (computed tomography). Toto vyšetření vyžaduje zavedení tenké kanyly v předloktí k aplikaci kontrastní látky a po nedlouhou dobu klid nemocného na vyšetřujícím lehátku. Před tímto vyšetřením je nutné zjistit, zda není pacient přecitlivělý na kontrastní látku, tato komplikace by vyžadovala předchozí antialergickou přípravu.

Většinou se neobejdeme bez srdeční katetrizace. Označení tohoto diagnostického výkonu znamená zavedení tenké srdeční cévky (katétru) do různých míst srdce a pomocí ní změřit v těchto místech tlaky krve, někdy průtoky a pomocí kontrastní látky zobrazit velikost dutin či postižení chlopní. Důležitá je tato metoda v zobrazení věnčitých (koronárních) tepen (koronarografie), které vyživují srdce. Tato koronarografie ukazuje závažnost i místo zúžení věnčité tepny.

Vyšetření před operací
Tyto cévky se zavádějí do periferních tepen nebo žil. Nejčastěji je to stehenní tepna nebo žíla, výjimečně se používá i tepna na předloktí. Místo zavedení cévky se znecitliví (lokální anestezie), vyšetření se neprovádí v celkové anestezii. Nemocný zůstává v klidu na lůžku do příštího dne. 

Po skončení všech vyšetření se sejde Indikační komise, tvořená všemi lékaři kardiocentra. Ta posoudí všechny zdravotní údaje, které jsou o nemocném k dispozici, a rozhodne o řešení, které je pro nemocného optimální: operace, konzervativní postup, či jiné léčení. Je-li nemocný indikován k operaci, závisí další léčebný postup na charakteru obtíží a závažnosti onemocnění. Pokud operace nesnese odkladu, je provedena okamžitě v rámci jedné hospitalizace. Pokud se jedná o onemocnění chronické, je pacient většinou propuštěn domů a na operaci je pak pozván. Délka čekání na operaci závisí na počtu čekajících pacientů.

Jméno