Menu

Dárci orgánů

V České republice od roku 2002 oblast transplantační medicíny upravuje zákon č. 285/2002 Sb. Zákon o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů. 

Zákon byl v roce 2013 novelizován (Zákon 44/2013 Sb). 

Podle tohoto zákona se v České republice uplatňuje princip předpokládaného souhlasu, tzn. potenciálním dárcem orgánů a tkání se po smrti může stát kdokoliv.

Výjimkou jsou osoby, které za svého života vyjádřily jednoznačný písemný nesouhlas s dárcovstvím a jsou zaregistrovány v Národním registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem.

Dárcem orgánů se může stát žijící osoba nebo zemřelý. Každý dárce, ať už žijící nebo zemřelý, je důkladně medicínsky vyšetřen, aby se minimalizovala možná rizika spojená s přenosem orgánů a to jak z krátkodobého, tak i dlouhodobého hlediska.

O vhodnosti použití odebraného orgánů rozhoduje specialista transplantačního centra, výběr příjemců orgánů je založen na principu medicínské naléhavosti a rovnosti. 

Jméno