Operace vrozených srdečních vad

V České republice se přibližně 6 dětí z 1000 narodí s vrozenou srdeční vadou, která vyžaduje intervenci, ať už katetrizační či chirurgickou. Do dospělosti nyní přežívá až 85 % těchto dětí, část z nich potřebuje v budoucnu další chirurgické korekce. Mimo to existují vrozené srdeční vady, které nejsou zjištěny v dětství a které se klinicky projeví až v dospělosti. Nejčastěji se jedná o vrozeně dvoucípou aortální chlopeň, defekt síňového septa, vzácněji to mohou být i jiné vrozené srdeční vady. Centrum pro kardiovaskulární a transplantační chirurgii Brno má mnohaletou tradici v operacích vrozených srdečních vad jak u dětí, tak nyní i v dospělosti. Poprvé provedl Prof. Navrátil korekci vrozeného defektu síňového septa u dospělé pacientky v roce 1953, následovalo několik dalších prvenství operací vrozených srdečních vad v tehdejším Československu.

V současnosti tvoří Centrum pro kardiovaskulární a transplantační chirurgii spolu s FN Bohunice jedno ze dvou center pro vrozené vývojové srdeční vady v České republice. Pokud se u pacienta vada projevila až v dospělosti, jedná se o tzv. primooperaci. Takto je nejčastěji operován defekt síňového septa, defekt komorového septa nebo postižení aortální chlopně.

Defekt septa síní Defekt septa komor

Všechny tyto operace se provádí v celkové anestezii v mimotělním oběhu, kdy mimotělní oběh nahrazuje práci srdce i plic. Operatér pak provede korekci srdeční vady. U defektů síňového či komorového septa se jedná převážně o uzavření defektu záplatou z osrdečníku. Pokud se jedná o výkon na některé ze srdečních chlopní, snažíme se provést záchovnou operaci chlopně. Pokud záchovnou operaci z nějakého důvodu nelze provést, je možno chlopeň nahradit chlopní mechanickou nebo biologickou – dle domluvy pacienta s operatérem. V případě výkonu na aortální chlopni, kdy není možné aortální chlopeň zachovat, přichází v úvahu tzv. Rossova operace.
Pokud už pacient operaci srdce v dětství prodělal, je možné, že korekce vady z dětství už nedostačuje režimu dospělého člověka, a je proto nutný další výkon. Protože po předchozí operaci vznikají kolem srdce srůsty a mohlo by dojít k poranění srdeční stěny, může se nejprve připojit pacient na mimotělní oběh obvykle přes cévy v třísle. Typickým a nejčastějším příkladem reoperace vrozené srdeční vady v dospělosti je Fallotova tetralogie nebo rekoarktace aorty (znovuzúžení průměru aorty za odstupem levé podklíčkové tepny). V případě Fallotovy tetralogie se jedná zejména o nedomykavost plicnicové chlopně, která je v průběhu operace nahrazena biologickou chlopní. U rekoarktace aorty lze provést jednak náhradu postiženého úseku aorty umělou cévní protézou, v případě velkého rizika operace pro srůsty je možno tento úsek obejít a provést tzv. extraanatomický bypass (spojení vzestupné a sestupné části aorty umělou cévní protézou), a tak zajistit dostatečný průtok krve pro dolní polovinu těla.
Existuje celá další řada vrozených srdečních vad v dospělosti, výše uvedené jsou jen ty nejčastější. Každý náš pacient je před operací informován operatérem a je mu podrobně vysvětlen charakter postižení jeho srdce i plánovaný postup korekce jeho srdeční vady.
I v kardiochirurgii se uplatňují tzv. katetrizační postupy, kdy je např. možnost uzávěru defektu síňového septa speciálním instrumentáriem z třísla,