Kardiochirurgie v Brně vznikla v polovině padesátých let minulého století současně na I. a II. chirurgické klinice Fakultní nemocnice U svaté Anny. Její rozvoj byl však podstatně rychlejší a komplexnější na II. chirurgické klinice, díky dnes již legendární osobnosti  prof. MUDr. Jana Navrátila, DrSc., dr. h. c. (1909-1992). Za 15 let svého působení v čele kliniky (1952-1967) dosáhl se svým týmem řady významných prvenství v zavádění nových metod chirurgické léčby srdečních onemocnění a svými výsledky se stal jedním z pionýrů nově vzniklé kardiochirurgie v Evropě.

Po jeho odchodu do Vídně v roce 1967, na místo přednosty II. chirurgické kliniky a profesora lékařské fakulty Vídeňské univerzity, se kardiochirurgické výkony prováděly dalších jedenáct let na obou chirurgických klinikách.

Historie dnešního Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie se otevřela v roce 1978, kdy na půdorysu sférického trojúhelníku byla ukončena samostatná přístavba II. chirurgické kliniky jako nového pracoviště brněnské kardiochirurgie. V objektu nově vzniklého Kardiochirurgického oddělení (KCHO) se nacházely katetrizační sál, operační sály a pooperační oddělení; standardní lůžková oddělení zvlášť pro dospělé a děti byla situována v hlavní Hansenově nemocniční budově.

Prvním přednostou KCHO se stal kardiolog doc. MUDr. Bohumil Vítek, CSc.,  chirurgickým primářem byl MUDr. Lubomír Kolář. Personál pracoviště tvořili lékaři a sestry z obou chirurgických klinik a z Anesteziologicko-resuscitační kliniky. 

Přístrojové vybavení bylo na velmi nízké úrovni a zdaleka neodpovídalo požadavkům pacientů a lékařů, prakticky neexistoval žádný spotřební materiál na jednorázové použití. Lůžková oddělení v prostorách tehdy značně zanedbané Hansenovy budovy byla zcela nevyhovující. Hlavní náplní pracoviště byla tehdy kardiochirurgie vrozených srdečních vad u dětí a chlopenní chirurgie.

Historicky dané přetrvávající partikulární zájmy obou klinik na provoz oddělení neměly vždy pozitivní vliv. Navíc, oddělení bylo na obou klinikách více nebo méně závislé, což neumožňovalo přizpůsobit se velmi rychlému rozvoji oboru, kterým kardiochirurgie v Evropě procházela.

Proto byl v roce 1984 jeho přednostou jmenován doc. MUDr. Jan Černý, CSc., a oddělení se stalo skutečně samostatným a nezávislým pracovištěm. Počty srdečních operací se každým rokem se zvyšovaly, výrazně se zvýšila operativa pro ischemickou chorobu srdeční. V té době se v Brně prováděl nejvyšší  počet srdečních operací v Československu. Současně se dařilo postupně zlepšovat vybavení pracoviště moderní přístrojovou technikou, hlavně monitorovacími systémy a plicními ventilátory. Došlo také k významnému posílení experimentální činnosti.
Specializace oddělení se postupně rozšířila o transplantace jater a ledvin. Došlo rovněž ke změně názvu na Kardiochirurgické a transplantační oddělení (KCHTO), které se současně stalo transplantačním centrem tehdejšího Jihomoravského kraje.

V roce 1988 bylo KCHTO díky svým výjimečným výsledkům delimitováno z tehdejší Fakultní nemocnice Krajského ústavu národního zdraví, a spolu s Výzkumným ústavem onkologickým (dnešní Masarykův onkologický ústav), III. Chirurgickou klinikou (dnešní Úrazová nemocnice) a Výzkumným ústavem pediatrickým (dnes součást Dětské nemocnice) vytvořily Institut medicínského výzkumu v Brně (IMV).

Po jeho rozpadu v roce 1990, bylo dosavadní KCHTO přejmenováno na Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH) a rozhodnutím ministra zdravotnictví k 1. lednu 1991 převedeno jako přímo řízená organizace Ministerstva zdravotnictví ČR. Ředitelem byl jmenován dosavadní přednosta prof. MUDr. Jan Černý, CSc.

Devadesátá léta minulého století znamenala další pokrok v rozvoji kardiochirurgie. Každým rokem se zvyšovaly počty srdečních operací převážně pro ischemickou chorobu srdeční a chlopenní vady, počet operací vrozených srdečních vad u dětí se začal postupně snižovat. V roce 1992 byl zahájen program transplantací srdce a výrazným tempem rostl počet transplantací jater.

Současný objekt prošel v 1994 generální rekonstrukci lůžkových oddělení a o čtyři roky později generální rekonstrukcí hlavní budovy. Jsou v ní soustředěny tři operační sály, jednotka intenzivní péče a RTG pracoviště. V půdních prostorách Hansenovy budovy vznikly inspekční pokoje pro lékaře a administrativní kanceláře.

Vybavenost CKTCH potřebnou diagnostickou a operační technikou a dalším nezbytným zázemím je průběžně doplňována a udržována v nejvyšší kvalitě. Rovněž se zlepšila péče o nemocné, kdy současný stav medicíny a chirurgie zvlášť umožňuje operovat pacienty nad 70 let věku, rozšířit invazivní kardiologické výkony, zavádět náročné operace srdce s nižší zátěží organismu pacienta a celkově zkvalitnit a zvýšit veškerá diagnostická šetření.

V letech 2008-09 proběhla rekonstrukce přízemí hlavní budovy a byl zde vybudován hybridní operační sál pro sdružené chirurgické a intervenční výkony, první svého druhu v České republice.  

Česká prvenství v srdeční a transplantační chirurgii v Brně

23. 5. 1956       Operace na zastaveném srdci v hluboké hypotermii - Jan Navráti
                           (Uzávěr DSS)
5. 2. 1958         Operace v mimotělním krevním oběhu – Jan Navrátil
1958                  Operace srdečního nádoru – Jan Navrátil
25. 4. 1956       Operace Fallotovy tetralogie – Jan Navrátil
19. 11. 1963     Náhrada aortální chlopně – Jan Navrátil
22. 1. 1965       Náhrada mitrální chlopně – Jan Navrátil
21. 2. 1972       Intraaortální balónková kontrapulzace - Vladimír Kořístek
3. 2. 1983         Transplantace jater – Vladimír Kořístek
17. 12. 1987     Implantace umělého srdce – Jan Černý
17. 1. 1998       První kombinovaná transplantace srdce a ledviny
30. 10. 2002     Transplantace jater a operace na srdeční chlopni
18. 4. 2005       První kombinovaná transplantace tří orgánů (srdce, játra, ledvina)

Vedoucí pracovníci

1978 - 1983       Doc. MUDr. Bohumil Vítek, CSc
1984 - 2005       Prof. MUDr. Jan Černý, CSc.
2005 - 2006       MUDr. Roman Kraus, MBA
2006 - 2007       Prof. MUDr. Jan Černý, CSc.
2007 -                 Doc. MUDr. Petr Němec, CSc., MBA, FETCS
(pn)